| |
| |
| Co všechno se svými miláčky podnikáme? |
| Jako správní milovníci svých čtyřnohých druhů se
staráme výhradně o to, aby měli dostatek vyžití, to nejlepší krmení
(nezáleží, co máme v lednici my) a aby byli šťastní, protože šťastný
pes je pro nás největší odměnou. Hlavní heslo zní: "unavený pes
= spokojený pes". Unavený pes také nezlobí a nevyžaduje pozornost,
tudíž máme pak čas i třeba na domácnost a sem tam i na jiné koníčky,
než je kynologie. |
V dnešní době existuje spousta psích sportů, které je možné pro
zábavu jak čtyřnožců, tak nás dvounožců, provozovat.
V odborných kynologických časopisech se můžeme dočíst o sportovní
kynologii, agility, coursingu, dogtrekkingu, flyballu, dog frisbee,
tanci se psem, pasení, canicrossu, bikejoringu, skijoringu apod.,
Je jich opravdu mnoho a všechny jsou velmi atraktivní, bohužel
ale nelze dělat všechno a proto se naši psi věnují ve větší míře
coursingu (mají platnou závodní licenci) a sportovní kynologii
(hlavně Gary, s Taruškou cvičíme jen pro radost). Dále se jen
tak rekreačně věnujeme dogtrekkingu, tanci se psem (spíše tedy
učíme cirkusové kousky), bikejoringu, skijoringu a canicrossu.
Zní to možná nějak vznešeně, ale prostě zapřáhnu psy a vyrazím
buď na kolo, na běžky, zaběhat si nebo jen tak na výlet. S pohonem
ve formě psího minispřežení se to jezdí a běhá téměř samo 
|
| |
| Coursing |
Coursing jsou terénní dostihy psů. Většina lidí
zná klasické dostihy chrtů, které se běhají na oválu. Coursing je
jiný. Běhá se venku na louce, návnada - igelitový střapec - je tažena
přes kladky tak, aby napodobila běh zajíce a coursing není přístupný
pouze chrtům, ale všem plemenům včetně kříženců. Běhá se většinou
v párech a hodnotí se nejenom rychlost, ale i obratnost, chytrost
psa (jak si nadbíhá) a zájem o návnadu. Pěkné povídání o coursingu
najdete na stránkách Moravskoslezského
coursingu, jehož jsme členi.
MSC pořádá kromě tréninků a závodů i víkendové akce, které jsou plné
nejen coursingu, ale i dalších soutěží pro páníčky a jejich psy.
Aby se ze psa stal "profík" - tedy mohl běhat závody, musí
mít platnou licenci. Pro její získání je nutné absolvovat licenční
běhy, jeden sóloběh a jeden párový. Poté je psu vystavena licence
a může začít závodit.
Většina psů (včetně těch našich) coursing milují. Gary dokonce tak
moc, že - jak řekla kamarádka - "on by běhal i po třech".
|
|
| Sportovní kynologie |
Sportovní kynologie je čistě o sportu a o zábavě
- toto uvádím hned na začátek.
Je to výborný způsob, jak mít psa ovladatelného a navíc i zbaveného
přebytečné energie. Sportovní kynologie má tři disciplíny: stopy,
poslušnost a obranu. Stopa, jak už název napovídá, je o sledování
pachu jisté osoby a nalezení předmětů, které "ztratila".
Poslušnost jsou klasické cviky, které se používají i v běžném životě,
ale ve sportu se hodnotí i přesnost jejich provedení a samozřejmě
jich je víc, než běžně využijeme. A obrana - ano, je to kousání
do figuranta, ale musím zdůraznit, že se jedná pouze o lov kořisti,
kterou ve sportovní kynologii představuje pro psa rukáv. Nikterak
to nerozvíjí agresivitu psa, jak by si mohl někdo myslet, naopak,
pes se zklidní, získá větší sebedůvěru a hlavně vybije energii.
Sportovní kynologii se věnuji hlavně já s Garym, Tarušku bereme
s sebou a cvičím s ní také, ale spíš jenom pro zábavu - teda mojí,
ji to zas až tak moc nebaví, ale přetrpí to, protože jí ta bláznivá
ženská neustále cpe nějakýma dobrotama 
Jak to ale začalo? Na cvičák jsem začala chodit proto, že ten "bojový"
pes přece musí poslouchat a kde jinde by ho to měli naučit než na
cvičáku .
Brzy jsem přišla na to, že na cvičáku to psa nenaučí, na cvičáku
mi vysvětlí, co a jak, a psa to musím naučit já sama. Potřebovala
jsem základní ovladatelnost, tzv. funkční poslušnost. Cvičila jsem
se štěňátkem každý den při ranní vycházce přivolání, sedni, lehni,
vstaň, chůzi u nohy apod., jak nám to na cvičáku
v Jinonicích ukázali. Zde jsme později začali chodit i na obrany
do kruhovky. Bohužel, já jako začátečník, k tomu nezkušený figurant
(ne zrovna moc dobrá kombinace), tudíž Gary získal nepříjemné návyky,
které se nám stále nedaří odstanit.
Poté, co jsem se přestěhovala, jsem se rozhodla, že jezdit na cvičák
přes ucpanou Jižní Spojku odmítám, a začala hledat cvičák někde
poblíž. Našla jsem hostivařský
cvičák, za který jsem vděčná. Zde jsem se setkala s příjemnými
lidmi, kteří mě hned začlenili do kolektivu, ukázali co a jak a
poradili se vším. Pronikla jsem do zkušebních řádů a začala připravovat
sebe a Garyho na zkoušky. Také jsem se zde seznámila s výborným
figurantem Davidem Rohlenou, který má nervy nejen na nemotornou
paničku, ale i na (z kruhovky) přemotivovaného psa, který by jen
kousal a kousal a kousal. Práce s námi má nad hlavu, ale už to nese
výsledky, pár zkoušek jsme složili a chystáme se na další 
|
|
|
| |
| |
| |
|
|
