| Jak jsme skládali IPO1 |
| 13. 4. 2008, ZKO Hostivař |
| Ráno k nám přivezl Honza Káču, která s námi pokračovala na cvičák nám fandit. Bylo pěkné ráno, které zvěstovalo krásný slunný den. Dorazili jsme na cvičák a čekali, až to začne. Zkoušky nám pískal rozhodčí Břetislav Ťujík. Nastoupili jsme se psy a proběhla kontrola tetovacích čísel. I Gary musel ukázat ucho, aby ukázal, že to není žádný lump a rozhodčího nesežere. Pak už jsme se přesunuli na stopy. |
| Opět jsme trnula, jestli se Gary dobře "stopovace" vyspal a doufala, že by mohl předvést stejný výkon jako u zkoušky ZVV1 minulý týden. Bohužel, mé prosby nebyly vyslyšeny a tak nám všem Gary předvedl, jaké je stopování nuda a že si ho musí zpestřit občasným rýpnutím do země a přecházením sem a tam. Sice začátek stopy vypadal slibně, ale po ujití půlky prvního úseku se zaměřila Garyho koncentrace na očuchávání úplně něčeho jiného, než byl paniččin pach. Dále to nebudu rozebírat, stopa byla opravdu strašná, jen můžu poznamenat, že oba předměty Gary našel a označil a tudíž stopu došel. Ale nedávala jsem si naděje, že bychom touto disciplínou prošli. Ale nakonec jsme se do bodového limitu vešli, dalo by se říci, že to bylo o prsa korejské ženy (jak říká jeden sportovní komentátor), prostě jsme si vysloužili 71 bodů, tedy přesně tu minimální bodovou hranici pro pokračování ve zkoušce. |
Před poslušností jsem si ještě zkusila vysílačku
a aport přes áčko, protože jsem nějak jaksi zapomněla, že tyto cviky
jsou součástí zkoušky IPO1 a neměla je pořádně zmáknuté. Zahajovalo
se zkouškami BH, pak přišla na řadu jedna IPO-V a pak už jsme mastili
na plac my. Vyrazila jsem podle naučeného plánku chůze a Gary šel
způsobně vedle mě. Bohužel, očního kontaktu se mi s ním nepodařilo
zatím dosáhnout (a už asi ani nepodaří), ale sem tam na mě kouknul
a hlídal si mě, aby se nepředcházel ani nezaostával. Takže na naše
podmínky to byla velmi slušná ovladatelnost bez vodítka, vytknuta
nám byla samozřejmě nepozorná chůze a absence očního kontaktu. Další
cvik bylo odložení za pochodu v sedě, což vím, že Gary taky nedělá
úplně stoprocentně, proto jsem se lehce zastavila při povelu a samozřejmě
mi to bylo panem rozhodčím vytknuto. Další cvik odložení za pochodu
vleže s přivoláním mi bylo opět strhnuto za posunek u odložení, za
ne extrémně rychlé přiběhnutí a za pomalé přiřazení k noze po přivolání.
A pak už přišly na řadu aporty. Měla jsem strach, protože Gary nemá
aport moc rád a jelikož nás čekaly hned tři aporty za sebou, tak jsem
měla obavu, že se mu ten druhý nebo třetí nebude chtít přinést. První
aport - aport volný, mi přinesl, sice oklikou a s překusy, ale donesl
 Druhý aport -
přes metrovku, mi taky přinesl a dokonce i zpátky to vzal přes překážku
a poslední aport - přes áčko, taky přinesl a opět bez chyby (teda
nepočítám přesnost a překusy, protože jsem ráda, že vůbec nosí, natož,
abych mu nadávala za překusy). A máme tu vysílačku. Vyšla jsem z výchozího
bodu, po cca 15 krocích dala povel a ztuhla... Gary vyrazil a ukázkově
bežel. Koukám na rozhodčího, kdy dá pokyn, počkal si až skoro k plotu
a pak jsem tedy houkla: "lehni" a Gary lehnul, dokonce i
ve směru běhu  A
obligátní odložení na závěr. Za poslední dva cviky jsme dostali plný
počet bodů, jinak nám bylo strhnuto za nepřesnosti a také za to mé
neštastné "posunkování"  .
Celkem na poslušnosti 82 bodů, což si osobně myslím, že na tak přísné
posuzování, je nádherný výsledek a hlavně já sama jsem byla s Garyho
výkonem naprosto spokojená. |
| Poslední příšla na řadu obrana. Vyrazili jsme na plac a v klidu přemýšlela nad Davidovými pokyni a radami. Došla si na výchozí bod, rozhdčí si něco zapisoval, takže byl čas na to, aby se Gary lehce uklidnil. Po pokynu rozhodčího jsem vyslala Garyho na maketu, on oběhl, já přivolala a vyslala ho za figurantem. Gary doběhl a pěkně vyštěkával. Dorazila jsem k maketě, postavila se na určené místo a připravovala si hlasivky na odvolání Garyho od figuranta. Zařvala jsem: "kemněknoze" a Gary trošku oklikou přisedl k noze. Oddechla jsem si... Říkám figurantovi, aby vystoupil z makety a připravuju se, že zavelím k noze a půjdu položit Garyho na střežení figuranta. V tom najednou Gary vyběhnul sám. Úplně mi zatrnulo a ztuhla jsem. Nakonec jsem se probrala a přivolala ho zpátky. Došli jsme na určené místo, já ho položila a odešla. Gary, jak je jeho dobrým zvykem, dával všem pořádně hlasitě najevo, jak už moc chce, aby ten hajzl začal zdrhat a on ho mohl zakousnoust :D Bohužel jeho natěšenost se ukázala opět hodně špatným zákusem, kdy i sám pan rozhodčí konstatoval, že se držel jedním zubem... ale udržel a to je hlavní :D Pouštěčku jsme také zvládli, boj také se zákusem nic moc a pak už nás čekal kontrolák. Kupodivu, když jsme odcházeli na výchozí bod, se Gary sklidnil a před kontrolákem krásně seděl a pozorně mě sledoval, kdy už mu konečně dovolím vyběhnout a zlikvidovat toho hajzla :) Po pokynu jsem vypustila krakena a ten do toho skočil krásně (i když mi pak David řekl, že to umí i mnohem víc) a i zákus se vydařil. Obrana byla celkem ohodnocena 75 body. |
Ačkoliv se nezdá, že by to byl nějaký oslnivý výsledek,
já jsem s ním naprosto spokojená. Přesvědčila jsem se, že na IPu se
body ztrácí téměř za cokoliv a já nejsem žádný puntičkář, takže to
u nás opravdu jen lítalo...  |
© 2008 Mel