| |
| |
| Náročný víkend svatebně-coursingový |
| 30. - 31. 8. 2008, Velké Meziřící a Přívrat u České
Třebové |
 |
Tentokrát byl víkend napůl slavnostní a napůl
sportovní.
V sobotu jsme vyrazili do Velkého Meziříčí na svatbu. Ačkoliv
obřad začínal až v jednu hodinu, museli jsme si přivstat, protože
nás čekala návštěva kamarádky Mel, která jí na tu slávu vytvořila
krásný účes. Poté jsme vyrazili směr hotel Amerika. Cesta proběhla
bez problémů a tak jsme dorazili krátce před polednem - tak
akorát na to se převléci a vyrazit na obřad, který se konal
na místním zámku. Kromě nás dorazili ještě z cz-psáckého diskuzního
serveru Helča s Tondou a Lenka s Pavlem. Udělali jsme pár fotek,
prohodili pár slov s ženichem a nevěstou a šlo se na to... Obřad
v historickém prostředí se nám moc líbil, proslovy "pohlavárů"
byly moc pěkně připravené a ani se nikdo neozval, že by měl
něco proti sňatku  .
Snoubencům tedy nezbylo nic jiného, než říci své ANO, prstýnky
ani občanky nebyly zapomenuty, takže obřad proběhl úspěšně  .
Zatímco novomanželé měli svůj oběd s rodinou, jsme my vyrazili
s Helčou, Tondou, Lenkou, Pavlem a maličkatou Myšmou najít nějakou
restauraci, kde bychom se mohli dobře najíst a pustili by nás
tam se |
|
| psama. Jak se ukázalo, vzhledem k přítomnosti věčně
řvoucího Garfielda snažícího se zabít vše, co se hýbe, byl to úkol
téměř nemožný. Nakonec skončil milý pejsáček v autě a my ostatní jsme
byli vpuštěni do Jelínkovy vily. Po výborném obědě jsme vyrazili zpět
za novomanžely. Oslava už byla rozjetá, tak Saša hned sáhnul po krásně
vychlazeném pivku, ale nestačil se ani pořádně napít, když bylo oznámeno,
že se jde venčit. Sešla se celkem pěkně velká smečka psích svatebčanů,
proběhli se na louce nad hotelem a pak už zase honem ke svým lahodným
mokům a připravenému rautu. K oslavě byla přizvána i cimbálovka z
Brna, tak se ta svatba Jirky a Aleny pěkně rozjela až do nočních hodin. |
Jelikož jsme šli spát až
úplně poslední ze všech svatebčanů, ranní vstávání bylo opravdu
katastrofální. Ale museli jsme být do osmi na coursingu v
Přívratu. Že to nestíháme, nám bylo jasné už při odjezdu z
Ameriky, ale byli jsme mile překvapeni, že naše zpoždění bylo
naprosto minimální, téměř jsme to stihli  .
Odprezentovali jsme psíky a s Helčou a Tondou se usadili u
ski bufetu, abychom to měli blízko ke "zdroji" při
čekání, až na nás přijde řada.
Helča s Tondou také nevypadali zrovna čerstvě, tak jsme společně
tiše trpěli a sledovali jak si první psi poradí se zcela atypicky
postavenou dráhou do kopce. Jak se ukázalo, psi s dráhou neměli
téměř vůbec problémy, zato páníčci bojovali se skutečností,
že cíl je o cca. 100 metrů dál do kopce než start. Gary a
Tara zvládli trať bez větších problémů. Druhé koli bylo pro
psy ještě komplikovanější a start i cíl byl opět se značným
převýšením. My jsme naštěstí na vypouštění a odchytávání psů
byli dva, takže jsme to zvládli také bez problémů  .
Druhé kolo dle našich |
 |
|
neodborných názorů zaběhli oba dva moc hezky, ba
lépe než první, ale v bodovém hodnocení si polepšila pouze Tara a
to jen o pár bodíků. Svým výkonem si Gary vyběhl 1. místo a Tara 2.
místo ve své kategorii. Jelikož coursing pořádal klub saharských chrtů,
bodování bylo neobvyklé - počet bodů byl součtem (nikoliv průměrem)
počtu bodů od obou rozhodčích. Maximum tedy nebylo 200 bodů, ale 400.
Hned po vyhlášení výsledků jsme odjeli domů a cestou se stavili na
návštěvu za Sašovou mámou, která si užívala léta na nedaleké chalupě.
Zde jsme dostali večeři, což probralo i naše unavené mrtvolky, které
se hlásily také o kus žvance  ,
pokecali a domů do Prahy dorazili úplně mrtví až těsně před půlnocí .
Byl to opět velmi příjemně nabitý víkend se spoustou nových zážitků
jak pro nás tak pro psiska. A jelikož Sašova neschopenka byla v ponělí
prodloužena o dalších 14 dní, byla to šance někam "vypadnout". |
| |
| |
| Fotogalerie: svatba,
coursing
|
| |
|
| |
|
|
